高頻詞 301–350
-
tuyu
三
例句mo amiyocni 'o puku ho huafeozi, o'amo aomane, micu aʉlʉ tuyu 'o isi tʉtpʉta to puku ci buhci. 'omo tuyu cimo totoefʉngʉ to fuengu ci thokeainʉ isicu acʉha aapayo'a.
啄木鳥靜靜的看著,不一會兒,貓頭鷹已經抓了三隻田鼠。 三個躲在森林裡的小偷被消滅了。
-
tonsoha
一年
例句atavesi ta cono tonsoha. na taini ihe cu hafa tamo 'enepio ci yatatiskova. ho teongasi tamo uk'a yatatiskova ci hosa.
一年之後,他被這群人放到無人島上。
-
engha
訴說
例句yainca ta hurehungu, "aiyoo~ aimu tapeva. te'o eno engha temu talʉi."
鄰居說:唉呦~你們搞錯了,我唸給妳們聽。
-
mhia
買
例句mo uhtola momhino tposʉ 'e 'uachumu ho yainca:" aupcieva paavi si phimhi te'o yʉmeʉmʉ ho mhia tposʉ. "
’uachumu去書店的門口,說:"快開門,讓我進去買書。"
-
teta
這個詞還沒有單獨的錄音
例句fa'ei, teko peela fii no osko yainca mo atva'esi ʉmnʉ ci sotva'esi ci macucuma 'o atai, pafi no teta conci soanono."
pasuya,你也可以送給fa’ei你認為最珍貴的禮物,送給他一份祝福。"
-
congo
疼痛
例句mo congo co fnguu'u.
我的頭痛。
-
ucei
芋頭
例句mi'o mici bonʉ no ucei.
我想要吃芋頭。
-
tufku
洗衣服.主焦
這個詞還沒有單獨的錄音
例句tonzou (toniou) / tufku
洗(如洗衣服)
-
faeva
新的
例句esmi 'o faeva ci temia tmateuyunu, zou voyu 'o ongkosi.
來了一個新同學,他的名字叫Voyu。
-
toehungu
一齊
例句minocu teto toehungu eabobonʉ!
大家一起開宴會囉!
-
boemi
用
例句'o eiho mo boemi to evi ho yonto skoskopnasi ho mooyai 'apangʉ. 'o buhci mo yonto f'uf'usi ho boemi to tʉfsʉ ho teaineni f'uf'u.
海鳥在上面用樹木建造船身。 老鼠在下面用甘蔗建造船底。
-
nomo
[虛]
例句mo yut'ingi si kulo ho yainca honci teovahi te se'eicha ci peisu, honcisu msʉʉe nomo faeva tec'o se'conia, 'a tekoeno ciha a'o ho msʉʉe nomo faeva. "
kulo回答說:"用來修理所的錢是200元,用來買一個新機器狗的錢是100元,你可以把我丟掉,再買一隻新的。"
-
ac'ʉhʉ
到
例句i'e tanivu la asngʉcʉ yonto papai ho yaaioa ac'ʉhʉ ho tac'u meove 'o hie, micu 'eopsi 'anala honga 'o bʉbʉvnʉ ho kukuzo, tac'u tetohʉyʉ maine'e.
tanivu經常在田裡工作到太陽下山。 等到天黑,看不到花花草草了,她才知道應該要回家了。
-
kuba
這個詞還沒有單獨的錄音
例句ma tee eno uhne kuba, ta'u sʉ'eʉsʉ to yʉsʉ no cou.
那去聚會所好了,我會穿族服去。
-
hote
會
例句cumas'a na tesi hioa ta fuzu hote uhne fuengu?
山豬今天去森林裡要做什麼呢?
-
cnʉmʉ
香蕉
例句tec'u totiski to cnʉmʉ 'o hiasi bankake to apu'u.
小布就要跟香蕉樹一樣高了。
-
toa
去…
例句cu auyu aomotʉ'ʉ 'e yongo ho mainca. os'o talʉa ne auyusi. nghou ho a'o. ne momzan'a foinana leamza toehʉngʉ toa suai. o'u yinʉska kematmohi taini. mita na'no sʉ'no ho tokʉi to suai a'o.
螃蟹先說話了:我想到以前,猴子和我都還很年輕的時候,我們都會一起摘芒果,有一次我戲弄他,他就生氣地朝我丟了芒果。
-
meemealʉ
很會
例句micu petohʉyʉ aezuhu coheʉcʉ yainca no to'hʉngʉ ta haahocngʉ no cou mo mau'to'tohʉngʉhe 'e maamespingi, ho meemealʉ mouyoyai 'ko'kola tmaayaezoyʉhe ta maamespingi 'e haahocngʉ ta cou
天氣終於變涼快了,鄒族的男人覺得,女人聰明,手藝又好。 因此鄒族的男人都非常聽女人的話。
-
nte
假設
這個詞還沒有單獨的錄音
例句'so aavaho man'i ci hioa a'a s'a ahtu meelʉ uh mai no nte to'tohʉngʉ ho 'so ah man'i ci hioa ne tapangʉ.
而且有很多工作...我不能照我想的...達邦有很多工作.
-
tmalʉ
聽
例句fafcuya mo tmalʉ. tamo yimi ta bʉbʉvnʉ. cimo moengʉ ci fihngau. isi uasa ho aiti
巨人聽到花園傳來悅耳的音樂聲,好奇地前往察看。
-
coeconʉ
走路
例句cu 'eopsi kacaw cu coeconʉ maine'e.
天色暗了。 Kacaw走路回家。
-
yʉteʉ
這個詞還沒有單獨的錄音
例句'e avai la maezo mici mooyai yʉteʉ, ho mici poa ma'cohio to inosi: at'inga yainca to inosi o'ala mooyai yʉteʉ 'e hahocngʉ zou hioa ta maamespingi na mooyai yʉteʉ. "
’avai也想要織布,希望媽媽教他。 但是媽媽說:"男人是不織布的,織布的是女人"。
-
televi
這個詞還沒有單獨的錄音
例句oepʉngʉ no oyofna 'e cono emoo ta pasuya ho yonta taico ho paito ta televi.
吃完晚飯以後,pasuya一家人在客廳看電視。
-
fcuyu
蛋
例句ne yofna, te pei'i 'o ino, isi aiti homo uk'a fcuyu, isi mi'usni 'o pasuya ho yainca: " tekon'aso to'usni a'o ho mhia fcuyu? "
傍晚的時候,媽媽要煮晚餐,發現沒有蛋了,就對Pasuya說:"幫我買一些蛋好嗎?"
-
peelʉi
能
例句mo na'no kaebʉ tmopsʉ 'e malala, meemealʉ tmopsʉ, man'i 'o sis peelʉi ci h'oe'ea, atva'esi ta 'oyona tmopsʉ nac'o ho isi aiti ta malala ho o'amo acʉhʉ meelʉ tmopsʉ. na 'o'oko no mamespingi.
Malala很喜歡上學,她讀書很厲害,會很多種語言,她是學校最傑出的學生。 但是Malala發現不是所有小孩都可以上學,這讓她很難過。
-
teo'ua
這個詞還沒有單獨的錄音
例句'a teo'ua eni.
這是雞。
-
uhta
這個詞還沒有單獨的錄音
例句pasuya, "zou pasuya 'o ongko'u. zou emoo'u eni. tekon'a uhta emoo'u!"
Pasuya:"我的名字叫Pasuya。 這是我的家。 來我家玩吧!"
-
kuici
很.主焦
這個詞還沒有單獨的錄音
例句at'inghi mo ausuhcu kuici smʉnʉ'ʉ.
可是雨越下越大。
-
meoisi
這個詞還沒有單獨的錄音
例句isi teolʉ to feongo 'o eiski, to f'uhu to feongo panton'a coni cimo meoisi ho yonghu ci hopo.
老鷹發現了山洞,山洞後面還有好大好漂亮的月牙。
-
okosi
這個詞還沒有單獨的錄音
例句mo angu okosi 'o tonʉ to tibu, o'amo maemocvihi to mali.
tibu的力氣太小了,球丟不遠。
-
taseona
早上
例句'o 'ua la huhucmasi uhto aaskiti to va'hʉ ho mimo homo taseona, yainca no koyusi, hoci'u yaa koyua a'ʉmtʉ ʉmnʉ.
鹿每天早上都會到河邊去喝水,心想,如果我有角就好了。
-
moatʉ'nʉ
山羊
例句yainca to moatʉ'nʉ, "bua cuma, cu toczoyʉ 'e hcuyuto, sia nate motano to beoku?" yainca to zomʉ, "te'o usa ho potani"
山羊說"怎麼辦? 我們的(包含式屬格)山都塌了,誰去阻止大巨人?"鳥說"我去阻止他。"
-
bankake
高的
例句tec'u totiski to cnʉmʉ 'o hiasi bankake to apu'u.
小布就要跟香蕉樹一樣高了。
-
sʉ'no
生氣.主焦
這個詞還沒有單獨的錄音
例句'imi tan'e mo na'no sʉ'no hocu popeouna ne oi'i ta hcuyu. 'e nat'ohaesa no hahocngʉ
因此他非常生氣地把兩兄弟趕到山下。
-
inosi
這個詞還沒有單獨的錄音
例句'e avai la maezo mici mooyai yʉteʉ, ho mici poa ma'cohio to inosi: at'inga yainca to inosi o'ala mooyai yʉteʉ 'e hahocngʉ zou hioa ta maamespingi na mooyai yʉteʉ. "
’avai也想要織布,希望媽媽教他。 但是媽媽說:"男人是不織布的,織布的是女人"。
-
atavei
之後
例句zou hioa ta yatatikova ci pucu, isi pea'usneni to etʉpʉ hocu hafa to chumu ho peateuyuneni hocu atavei meoino sima.
人們製造的垃圾,被沖到海裡,順著洋流,聚在一起,變成一個很大的島。
-
koa
讓
例句yainca ta tanivu: " isicu ausuhca 'ohana lueta teolʉi 'omo timaveiya ci yatatiskova, micu'so acʉhʉcu epei no tiezuhu no tivhona, mo koa vengli ta seikacu, a'fihna cu maezo kakutia 'ola smo'eu cocvo. "
tanivu又說:"於是,愈來愈難看到喜歡使用左手的人,因為他們都選擇改用右手,除了生活比較方便以外,也比較不會被嘲笑。"
-
ohela
他們曾
例句ahoine nio, mohcula meelʉ noteuyunu yaahioa 'e haahocngʉ ho maamespingi, 'ana ohela hupot'fʉnga ta haahocngʉ 'e maamespingi.
從此以後,男人和女人都可以一起工作,再也沒有男人瞧不起女人。
-
puutu
漢人
這個詞還沒有單獨的錄音
例句to sima ta hʉngchung mo mav'ov'o ci suezopʉ maitono paivang 'amizoku puutu, i'e suezopʉ eni la acʉhʉ tmalʉ ta sukalo.
恆春半島有許多族群,像是排灣族、阿美族、漢人,這些族群被斯卡羅統治。
-
veia
這個詞還沒有單獨的錄音
例句maskʉueso /maskʉ veia ueso
十二
-
haah'o
眾人
這個詞還沒有單獨的錄音
例句i'o kuba, ohola yoni toʉsvʉsvʉtʉ tomo meoino hi'hioa ta cou a'toana, lea yaeza yoni mah'sʉsʉftʉ to haah'o,
至於部落男子會所,過去是鄒族長者講述與訓勉的空間
-
hcuyu
山頂;山丘
例句la na'no emafe to mon'a noe'in'i ci eh ʉng ʉ 'o moat ʉn ʉ, at'inghi 'o isi yoni ci hcuyu tan'e mo faaf'oh ʉ 'o eh ʉng ʉsi ho 'oha mafe.
山羊很喜歡吃小小的嫩葉,但是他住的這座山上,葉子又大又不好吃。
-
teolʉi
看.LF
這個詞還沒有單獨的錄音
例句isi teolʉi 'o ta'cʉ mo 'otole.
他看見了山羌,山羌在跳舞。
-
mo'so
這個詞還沒有單獨的錄音
例句mo uhto okono zomʉ 'o eiski ho tuocosi, yainca to zomʉ o'a os'os'a cohivi, maica mo'so pasunaeno.
老鷹去問小鳥,小鳥說不知道,因為牠在唱歌。
-
mimo
喝.主焦
這個詞還沒有單獨的錄音
例句mo uhto 'ua 'o eiski ho tuocosi, yainca to 'ua o'a os'o cohivi, maica mo'so mimo to chumu.
老鷹去問鹿,鹿說不知道,因為牠在喝水。
-
yayo
出生
例句teto na'a teaineni eabobonʉ 'o ak'i ho ba'i hote hiesi no yayo!
我們要辦慰勞爺爺奶奶的饗宴!
-
a'ʉmta
真的.受焦
這個詞還沒有單獨的錄音
例句mo mi'unu to yutuka 'o 'ua ho yainca, oso a'ʉmta ʉmnʉa 'e sungu eni, ma apaezuma poa iceopnguneni a'o!
鹿對兔子說,我真的很喜歡這對角,就讓我一直戴著它吧!
-
ahta
曾經
例句miteuhi no yofna. 'e uancʉ. teolʉ ta ceonʉ cimo mihno ta tofsusa. ci oko no mamespingi. si tofusa ta oko no mamespingi. mo supeohʉ su'ta chumu. honci uk'a peisu ho maine'e ahta o'te tiusna to amo si.
第三天晚上,王子看到了路上賣火柴的女孩,女孩的火柴都掉到水裡了,如果女孩沒帶錢回家,她會被爸爸揍的。
-
avai
人名
這個詞還沒有單獨的錄音
例句zou oko no hahocngʉ 'e avai la no'upu tomo noaskiki ta e'tʉpʉ ci hosa.
’avai是一個小男孩。 他和家人住在一個靠近海的部落。
-
peisia
禁忌
例句hola seolʉano meesi, la man'i ci peisia, o'ala aaso to yoskʉ, o'ate bonʉ to nengi ho t'ocnga, o'ate 'aʉnpʉnpʉ ya'ei.
正在祭祀時,有很多禁忌,不能碰觸到魚,不可吃蔥蒜類,不能亂講話。